Melodie

27. března 2017 v 20:13 | Siginitou |  Příběhy...
Přináším vám další příběh. Prosím pokud jste sami doma a bojíte se tak to raději nečtěte. Byli jste varované. Tenhle příběh sem psala, když v tom mi přišla sms že mám jít ven. Tak sem šla a samozřejmě sem to sepisovala venku, kde ke všemu začal orat traktor. Takže poprvé jsem si mohl vyzkoušet jak těžké je něco tvořit v takovém hluku a bez hudby. Tak prosím na to berte ohled pokud tohle dílo nebude zrovna nejlepší. Určitě každý ví jak je to občas těžké.
Spolu s tím sem napsala ještě jeden příběh, ten sem dám zítra. Bude ovšem hodně odlišný od tohohle příběhu.
Za chyby v textu se jako vždy velmi omlouvám. Snažím se je vidět ale prostě mi to nejde :D
Přeji vám příjemné čtení :)


Byl pozdní večer. Slunce již dávno zapadlo a tajuplný měsíc převzal jeho místo. Mladá dívka seděla na své posteli a přes mobil si psala se svými přáteli. Krom tichého vrnění mobilu tu vládlo ticho. Pro dívku to hrobové ticho nebylo příjemné a tak si začala pobrukovat.
" Hm hm hmmhmm hm hm hmm "
Záhy se z poza stěny ozvala ta stejná melodie.
" Hm hm hmmhmm hm hm hmm "
Dívka se pousmála. To byla jistě sousedka. Stěny jsou tenké a tak jde vše slyšet. Někdy to je velice otravné. Člověk slyší i to co nechce.
S úsměvem na rtech si dál pobrukovala melodii kterou měla stále v hlavě. Sousedka ji tu a tam doplňovala.
Po chvíli ji to už přestalo bavit, klížili se ji oči a chtělo se jí spát. Rozloučila se tedy s přáteli, vypnula mobil a sousedce popřála dobrou noc.
Uvelebila se v posteli a natáhla se, aby na nočním stolku zhasla malou lampičku. Pomalu začala usínat, když v tom se z poza stěny ozvalo opět pobrukování. " Hm hm hmmhmm hm hm hmm "
V tu chvíli dívka zprudka otevřela oči a zanadávala na sousedku za rušení jejího spánku.
" Paní sousedko, je pěkné že si spolu se mnou zpíváte, ale já bych teď ráda spala. Děkuji "
Odpovědí bylo ticho. Dívka s uspokojením opět ulehla a pokoušela se znovu usnout.
Ale tím pobrukování nepřestalo. Jen co si dívka lehla, se ozvalo zachechtání a o malou chvíli později si sousedka nanovo pobrukovala. Tentokrát byla melodie jiná. Znělo to, jakoby někdo tahal kočku za ocas.
" V tomhle se nedá spát " Naštvala se dívka. Rozsvítila lampičku a vstala z postele. Byla odhodlaná dojít k sousedce a vynadat ji. Než stačila dojít ke dveřím stalo se ovšem něco zvláštního.
Dveře se sami od sebe otevřeli a opět prudce zavřeli. Rána zavírajících dveří byla natolik hlasitá, až to z nebohou dívkou trhlo. V rychlosti blesku zalezla zpátky do postele a rozhlížela se kolem sebe. Nevěděla co má čekat. Mohl to být průvan? Nebo snad duch?! Hlavou ji vířily horší a horší nápady.
V tom světlo z lampičky postavené na nočním stolku zhaslo. Dívka vykřikla leknutím.
" Co to sakra?! Jak mohla zhasnout? "
Urychleně se sápala po světle, aby ho mohla znovu rozsvítit. Na proti ní zaskřípali dveře od šatníku. Zaslechla kroky, blížili se k ní.
Dívka tušila že to může být její konec. Konečně! Nahmatala vypínač od lampičky. Rozsvítila a pomalu se otáčela k místu kde se nacházel šatník. Z ohromnou hrůzou začala křičet. Kousek od ní stála postava v bílém. Měla dlouhé černé vlasy. A ten obličej! Ten obličej byl hrůzný. Jakoby ho ta podivná postava měla popálený.
Dívka nebyla schopna žádného pohybu. Vyděšená a ztuhlá děsivým pocitem konce který měl přijít se mohla jen koukat.
Postava pomalým krokem došla k dívce na posteli. Věděla, že dívka se ani nepohne. Neměla kam spěchat. Vychutnávala si pocit vítězství.
" Hm hm hmmhmm hm hm hmm "
Z poslední melodii na rtech v téhle mrazivé noci nastalo opět hrobové ticho.
Po dívce nebylo ani vidu, ani slechu.
Pouze postava, duch nebo co to vlastně bylo, zalezla zpátky do šatníku a vyčkávala.
Čekala, na další oběť.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Máte nějaký zvířata?

Pes 40.6% (28)
Kočka 29% (20)
Morče 13% (9)
Kůň 0% (0)
Křeček 4.3% (3)
Jiné... 13% (9)

Komentáře

1 betka betka | Web | 27. března 2017 v 20:39 | Reagovat

Hezký napsané   jo jsou to   někdy takové představí také se mi už stalo že někoho vidím vedle postele raději se otočím na druhou stranu  a spím dál no moc se nebojím   děkuji  za  návštěvu na  mém blogu   hezky zbytek večera  přeji . :-)  :-)  :-)  :-)

2 hanylen2 hanylen2 | 27. března 2017 v 21:57 | Reagovat

Je to jak z thrilleru, ale někdy se tzv. stávají věci mezi nebem, a zemí. Pěkně napsané!

3 Dariya Iczkova Dariya Iczkova | Web | 28. března 2017 v 11:15 | Reagovat

Ahoj dík za koment - no to jsme dvě v tom hledáním .... :-)  :-D

4 Siginitou Siginitou | Web | 28. března 2017 v 11:40 | Reagovat

[3]: Tak to jsem dvě :D Třeba to někdy najdeme.

5 Akim Akim | E-mail | Web | 28. března 2017 v 12:20 | Reagovat

No já kdybych začal zpívat, tak mě ten duch, nebo co to bylo právem umlátí k smrti během deseti vteřin. :-P  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

Jinak krásně napsané, normállně mi zatrnulo, protože já na duchy docela věřím. ;-)  :-)

Ponaučení: není radno si v postýlce zpívat, lepší je tam páchat věci jiné. :-P  :D  :D  :D  :D

6 stuprum stuprum | Web | 28. března 2017 v 13:58 | Reagovat

Vzal ji za jinými, vznášejícími se mrtvými! :)

7 Eliss Eliss | Web | 28. března 2017 v 16:28 | Reagovat

Wow, děsivé...

8 Kristen Kristen | Web | 28. března 2017 v 16:39 | Reagovat

dooosť creepy, ale dosť dobré :)

9 Meduňka Meduňka | Web | 28. března 2017 v 18:22 | Reagovat

Jejda, tak to je fakt bezvadně napsaný. Ale co se divím, ty prostě umíš, slečno Kingová :-D  ;-)Třeba si jednou přečteme i tvoji knihu hororových povídek.

10 Jitka Jitka | Web | 28. března 2017 v 18:56 | Reagovat

pěkná povídka,ráda se bojím,ale jenom u čtení a nebo sledování filmů.Máš talent Díky za komentáře na mém blogu

11 Viv. Viv. | Web | 28. března 2017 v 19:20 | Reagovat

Celkově je u nás dobrý kolektiv, ale tolik bab pohromadě nedělá nikdy dobrotu :-D

To právě nevím, dokud mám v plánu tu výšku, a ne budování nějaké kariéry nebo stabilního místa, tak bych chtěla zkusit odlišné věci. Stačila by mi zase kancelářská práce, ale s jinou náplní práce, abych si rozšířila obzory a znalosti, jak se co dělá.

12 LM LM | E-mail | Web | 28. března 2017 v 19:21 | Reagovat

Zbožňujem strašidelné príbehy :)
Pekne si to popísala, s mojou predstavivosťou mi to vyhodilo Samaru z hororu kruh, ako sa pohupuje pri posteli a hmká si pesničku :D

13 Jane from Dreamland Jane from Dreamland | Web | 28. března 2017 v 19:46 | Reagovat

Já si ten příběh radši přečtu až ráno :-D .

14 dinosaurss dinosaurss | Web | 28. března 2017 v 19:47 | Reagovat

Včera jsem si to chtěl moc přečíst, bylo po 23 hodině a já byl doma sám, ale raději jsem uposlechl větu "pokud jste sami doma a bojíte se tak to raději nečtěte" :-D  :-D .. Takže jsem tak učinil dnes 👌
.. A musím skutečně říct, že to má něco do sebe, opravdu mě to nahnalo husí kůži... Tohle psaní ti zkrátka moc jde.

15 Andey Andey | Web | 28. března 2017 v 21:23 | Reagovat

Vážně pěkně napsané. teď z toho mám husinu, protože mi v pokoji svítí je lampička, ale nemám tu šatník, takže jsem v klidu.

16 M. M. | Web | 28. března 2017 v 22:00 | Reagovat

Ou, luxus!! Hororové povídky čtu nejradši :D

17 Iveta Iveta | Web | 31. března 2017 v 3:24 | Reagovat

O_O Já se hodně bojím, večer před spánkem vidím stíny :-? věřím, že mezi nebem a zemí opravdu něco existuje :-) píšeš opravdu moc hezky to zase já bych neuměla :-D Jinak děkuji za návštěvy mých blogů ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama