Samota 4 část (Ghost in the house)

23. února 2017 v 15:29 | Siginitou |  Příběh Samota
Ahoj máme tady opět další pokračování samoty. Nevím jestli se vám bude líbit. Pořád mi připadá že je to přehnaný a nepovedený. Ale nechám posouzení na vás.
Za gramatické chyby se opravdu moc omlouvám ale nedokážu si je uvědomit.


Všude okolo mě byla tma. Nedokázal jsem nic vidět ale i přesto jsem to cítil. Něco tu se mnou bylo. Něco co jsem za žádnou cenu nechtěl ani raději vidět.
Byl jsem strachy ochromený, nevěděl jsem co dělat.
Měl bych se vrátit zpět do pokoje a zamknout se tam? Nebo to risknout a běžet na druhou stranu domu za mámou a tátou?
Nebo bych snad měl utíkat do pokoje za bratrem? Ne! Tam ne, nebyl bych tam v bezpečí.
Musím se dostat k rodičům jedině tam budu v bezpečí. Nebude to ale lehké. To co tu se mnou je mě může kdykoliv dostat. Raději ani nechci vědět co by se stalo kdyby mě to dostalo. Otřásl jsem se, takové myšlenky mi nepomohou. Nesmím tu jen tak stát a přemýšlet nad tím co se může stát a váhat co dělat. Ne! Musím se hned rozhodnout a jednat!
Rozběhl jsem se, ve tmě jsem vrážel do věcí. Bylo mi to jedno.
Utíkalo to za mnou, cítil jsem to, A cítil jsem jak je to pobavené. Bavilo se to nad mým strachem a snahou se zachránit.
Nesměl jsem dopustit aby mě to dohnalo.
Už jen kousek, malý kousíček! Jsem skoro u rodičů!
Docházeli mi síly. Ne to ne! Nevzdáme se! Musím zrychlit a nabrat sílu nebo mě to dostane!
Ještě, ještě pár kroků.
Najednou přede mnou začali vrzat dveře. Otevřeli se a mě zalilo světlo.
Ulevilo se mi, rodiče byli vzhůru a stvoření které mě nahánělo nikde najednou nebylo.
Byl jsem v bezpečí, prozatím.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Abby Abby | E-mail | Web | 23. února 2017 v 15:45 | Reagovat

Moc krásné. Ale děsí mě, že mě se toto stává každou noc, co jdu na záchod. Ta fobie ze tmy mě už docela štve. :-(

2 Ghost Ghost | E-mail | Web | 23. února 2017 v 15:53 | Reagovat

Ja sa našťastie tmy nebojím, ale zo zrkadiel sa idem posrať :D Vkuse mám pocit, že sa za mnou niečo pohlo, nejaký tieň. Zrkadlá sú smrť :D

3 JB JB | Web | 23. února 2017 v 16:05 | Reagovat

[2]:asi ti nedošlo, že to je psané z pozice "malého kluka" :-) ;-)

moc hezky napsané :-D

4 Ghost Ghost | E-mail | Web | 23. února 2017 v 16:14 | Reagovat

[3]: TO síce nie, ale aj tak to nevadí :D Veď veľa ľudí sa bojí tmy, dokonca je klasifikovaná aj fóbia z tmy :D

5 Jane from Eden Jane from Eden | Web | 23. února 2017 v 18:30 | Reagovat

I já nemám vůbec ráda tmu [:tired:] nepotřebuju při spaní svítit ale stačí mi jen šero :D .

6 anuse -esuna anuse -esuna | E-mail | Web | 23. února 2017 v 18:58 | Reagovat

Chválím, hlavně piš! Piš! ♥ ♥ ♥

7 Siginitou Siginitou | Web | 23. února 2017 v 19:41 | Reagovat

No i já se občas bojím :D
Ale ráda o takových věcech píšu :D
Jinak všem moc děkuji :)

8 Andey Andey | Web | 23. února 2017 v 20:28 | Reagovat

Zajímavý
Ale určitě to chci pokračování

9 Misaki Misaki | Web | 23. února 2017 v 21:21 | Reagovat

Jo tma, to je pro mě věčný strašák, cesty na záchod ve tmě se doslova děsím :D hezky napsaný příběh :)

10 Marie Marie | Web | 24. února 2017 v 9:10 | Reagovat

Pěkně napsané. Vystihuje to nejen dětský strach ze tmy, neznáma a jejich představ, ale také jistotu, kterou mají děti v rodičích. Náš synek se jako malý bál natolik tmy, že jsme nechávali na noc ne chodbě rozsvíceno. ;-)  :-)

11 signoraa signoraa | Web | 24. února 2017 v 9:58 | Reagovat

Já se tmy nebojím, ale moje sestra se jako dítě bála. Vnučky, které u nás často pobývají, vyžadují noční světýlko. Necháváme i otevřené dveře do ložnice. Co kdyby ... :-)

12 Emo♥ Emo♥ | E-mail | Web | 24. února 2017 v 16:32 | Reagovat

Úžasné :) Ano tmy se docela bojím :D jít  v noci do koupelny nebo se jít do kuchyně napít je pro mě jako jít naproti smrti :D

13 Sugr Sugr | E-mail | Web | 24. února 2017 v 17:55 | Reagovat

Pěkně napsané, líbí se mi to, jistota, že u rodičů je nejlíp. Příběh malého chlapce? :-)

14 Siginitou Siginitou | Web | 24. února 2017 v 18:08 | Reagovat

[13]: Ano, malí chlapec :)

Jinak děkuji všem :)

15 Meduňka Meduňka | Web | 24. února 2017 v 18:16 | Reagovat

Hu, je to napínavé! Přehnané vůbec ne, dovedu si představit, že takhle přemýšlí vystrašené dítě. Pěkně píšeš, moc pěkně, už se těším na pokračování ;-)

16 Beznitka Loutkovská Beznitka Loutkovská | E-mail | Web | 2. března 2017 v 5:57 | Reagovat

Končně! Houhej! Mi to přijde dobré!
Možná ta opakující se slova, to je jediné!
Ale už se těším, co bude dál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama